|
|
Kosmologie, čísla a Platonova duše světa
Rajchl, Jaroslav
Současná kosmologie se vyznačuje velkým množstvím nejrůznějších modelů. Bližší pohled ukazuje, že všechny oplývají určitým typem dualnosti, a sice propojením dynamické a formativní podoby, jejichž společným zdrojem je známý Velký třesk (BB). Abychom zpřehlednili onen složitý obraz, vybrali jsme jako určitý sjednocující symbol tzv. Platonův model duše světa (PDS), který vychází z Pythagorova postřehu, že analogickou dualností se vyznačují i čísla.
|
|
| |
|
|
Vývoj cen pšenice ve Francii a v Německu v letech 1531-1785
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M. ; Mikulecký, L.
Průměrné roční ceny pšenice v Paříži a v Kolíně nad Rýnem v 16. až 18. století jeví značnou vzájemnou podobnost, což lze očekávat vzhledem k malé geografické vzdálenosti. V dlouhodobém měřítku nejprve ceny lineárně rostou, později se růst zpomaluje, a to shodně v obou zemích. Toto je doprovázeno silným krátkodobým kolísáním, které probíhá opět v obou zemích podobně. Ve spektrech těchto časových řad je významný vrchol v periodách kolem 130 a 60 roků a další kolem 35 a 14-15 roků, ten poslední je nápadnější v datech z Francie. Perioda slunečního cyklu (11 let) se zde neprojevuje. Korelace s průměrnými ročními teplotami vzduchu a ročními Wolfovými čísly sluneční aktivity je záporná, ale jen málo nad hranicí významnosti (v rozmezí -0,14 až -0,22). V dlouhodobé změně se takto odráží dlouhodobé změny průměrné roční teploty vzduchu a sluneční aktivity, shodně pro obě země. Po odečtení parabolického trendu se tyto korelace sníží, zato vyniknou korelace s průměrnými srážkovými úhrny, které jsou kladné (do 0,18). Všechny korelace jsou v Německu o něco vyšší než ve Francii.
|
|
|
Možné periodicity ve výskytu válek v Evropě za posledních 500 let
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
Výskyt válek a jejich zákonitosti jsou stále předmětem práce historiků. V historii se najdou období poměrného klidu, stejně jako období častých válečných konfliktů. Pro kvantitativní přístup byly před časem sestaveny speciální indexy, které jsou stanoveny pro každý rok počínaje 1495 a konče 1975. V této řadě lze najít určité významné periodicity – nejvýznamnější je 55 let, další kolem 131, 78 a 35 let, a několik méně významných. Žádná z nich se však neshoduje s významnými periodami pozorovanými u většiny veličin heliogeofyzikálních, pouze u některých nevýznamných lze najít jistou shodu. Proto také korelace se sluneční aktivitou i s průměrnými ročními teplotami vzduchu je nízká, ne však zanedbatelná. Podobnost je větší pro dlouhodobé změny než pro krátkodobé kolísání. Při dlouhodobém maximu sluneční aktivity a dlouhodobém maximu teplot vzduchu, což nastává obvykle současně, lze očekávat spíše klidnější období.
|
|
|
Vliv dlouhotrvající vysoké sluneční/geomagnetické aktivity na tlaková pole zimní severní dolní atmosféry
Bochníček, Josef ; Davídkovová, Hana ; Hejda, Pavel ; Huth, Radan
Byl analyzován vliv dlouhotrvající vysoké sluneční a dlouhotrvající vysoké geomagnetické aktivity na rozložení anomálií stratosférických a troposférických tlakových polí zimní severní hemisféry. Analýza zahrnovala 120-denní zimní období (1. prosinec – 30. březen) let 1952-2003. Sluneční aktivita byla charakterizována 30-ti denním průměrem Wolfova čísla R, geomagnetická aktivita 30-denním průměrem denní sumy indexu Kp. Rozložení anomálií stratosférických tlakových polí je popsáno 30-ti denními anomáliemi geopotenciálních výšek (GPH) na hladině 50 hPa, rozložení anomálií troposférických tlakových polí pak 30-denními anomáliemi GPH na hladině 500 hPa. Anomální hodnoty GPH byly získány tak, že od dlouhodobých 30-denních průměrů, vypočtených za období let 1970-2003, byly odečteny aktuální 30-ti denní průměry. Data týkající se GPH byla převzata z NCEP/NCAR reanalýzy.
|
|
|
Zvýšení rozlišovací schopnosti malých chromosférických dalekohledů
Melich, Radek ; Rail, Zdeněk ; Melich, Zbyněk
Byla navržena Mersenova předsádka k nasazení na komerční typy chromosférických dalekohledů (například typ Coronado), s cílem zvětšení rozlišovací schopnosti přístroje. Původní dalekohled s aperturou 40 mm, tj. s rozlišovací schopností 4“, byl doplněn afokální soustavou průměru 120 mm. Bylo zjištěno, že rozlišení při dobrém seengu odpovídá výsledkům blízkým teoretickým, tedy 1.2“. The improvement of resolving power of small chromospheric telescopes.
|
|
| |
|
|
Katadioptrické soustavy Argunova, Popova a Klevcova
Rail, Zdeněk ; Jareš, Daniel ; Lédl, Vít
Referát se zabývá dvojzrcadlovými soustavami Argunova, Popova a Klevcova, s meniskovými korektory ve sbíhavém svazku, vloženými poblíž sekundárních zrcadel. Takové soustavy umožňují konstrukci přístrojů s vysokým stupněm korekce optických vad. Několik dalekohledů tohoto typu se dnes komerčně vyrábí a patří k nejlépe vykorigovaným katadioptrickým soustavám.
|
host ::
RSS.